Nový přírůstek

Jako další přírůstek do mojí malé rodinky je takovej dárek.

K Alchymistovi jsem měla odpor, asi jako k Malýmu princovi. Nelíbila se mi jeho obálka, ani mě nelákal příběh.
Jsem ovšem ráda, že jsem ji dostala a ze zvědavosti si ji i přečetla.

Už vícekrát jsem narazila na myšlenku "jestli-že něco chceme, Vesmír se spojí a pomůže nám v cestě za tím, co chceme". Říkám to trochu složitě, ale určitě mě chápete.

Příběh byl nakonec živý, celistvý a četl se jedním dechem.

Hledám znamení

Netušila jsem, ale je mi dvacet (čerstvých) a už nevím kam chci jít. Co chci dělat. Jestli s ním chci být.
Proto jsem se rozhodla hledat znamení.
V Alchymistovi od Coelha, dostal Santiago znamení v podobě motýla.

Proto jdu hledat motýla. ;)

Závislost na čtení

Ten, kdo knihy miluje, ví o čem mluvím. Jde o stavy, kdy si říkáte: "ještě jednu kapitolku zvládnu, tak se stane to nejdůležitější" a ony hodiny ubíhají kapitoly ubíhají, schůzky jsou zapomenuty a jediné na co myslíte je kniha a její děj.

Tuhle závislost shrnula zahraniční stránka TRESUGAR, která vytvořila 50 znaků závisláka na knihách.
Autorka KNIŽNÍHO NEKONEČNA tyto znaky přeložila a uveřejnila na svém blogu.

Tady je malá ochutnávka:

5. Ráno býváš super unavený, protože zůstáváš dlouho vzhůru se slovy: "Už jen jednu kapitolu!"
11. Kvůli čtení dost často přejíždíš svou zastávku.
28. Nechceš číst jednu knihu vícekrát, protože víš, že se to nebude počítat v tvojí výzvě na Goodreads.
37. Často ukládáš svou čtečku do ochranného sáčku - teď si můžeš v klidu číst ve vaně nebo u bazénu.

a poslední ...

46. Knihu máš vždy po ruce ... pro všechny případy

Další na řadě

Trvalo to dlouho, příliš dlouho, přelouskat tenhle titul. Jde o Hru věží, která mi zpočátku přišla velice zmatená, a jak byl zmatený počátek podobně zmatený mi přijde i konec.
Asi je to jedna z knih, které prostě potřebujete časem vstřebat.
Rozhodně zajímavá kniha.

Po dlouhé době

Je to delší doba, než bych čekala, ale musím se přiznat, byly tu dvě důležité ročníkové práce, a nebylo tolik času.

Další knihou je Poslední weekend (poslední víkend) os Agathy Christie.
Musela jsem ji přečíst dost na rychlo. Ve středu jdu na její divadelní představení a nechtěla jsem znát vraha dříve než si přečtu knihu.

Upřímně měla jsem kandidáta, ale Agatha nezklamala a do posledního okamžiku vše zvrátila na stranu, na kterou bych to nečekala.

A to je asi vše co k tomu řeknu, ještě jen, že je to další dílo a Herculem Poirotem.

Druhá šance

Tohle je druhá šance, pro mé blogování.
Nejsem zastáncem škatulkování, ale půjde v celku o mé dojmy z knih, které jsem přečetla, nebo časem přečtu, ale taky o mé dojmy ze všedního vysokoškolského života.


A trošku něco o mě:
Jmenuji se ..., na tom vlastně ani tolik nezáleží. Tady jsem prostě Mazlik.
Ráda si přečtu cokoli, kromě učebnic chemie (tu ale studuji).
V mém životě tedy hraje hlavní roli univerzita a ... (světe div se)

Trochu toho lechtivého

Zvědavost mi nedala. Když jsem tuhle knihu uviděla na pultech knihkupectví, přemýšlela jsem, jestli jde o nějakou část známé trilogie o odstínech. Ale s jiným autorem vznikl jiný návod na bezpečné lechtivé hrátky.
Kniha je plná obrázků, které doplňují text, snad proto aby si čtenář lépe představil popisované pasáže.

Nejde ovšem o návod jak si plně vychutnat trilogii Padesáti odstínů.